od mimi po tínejdčra

 První rok života je velice dynamický, potřeba energie a živin je v kojeneckém věku nejvyšší a má dlouhodobý dopad na další vývoj. Mateřské mléko je to nejlepší, co můžeme malým kojencům dát. Obsah imunitních a hormonálních složek v mateřském mléce je natolik jedinečné a nenahraditelné, že není obsaženo v žádném uměle vyráběném přípravku. Složení mléka přesně odpovídá potřebám novorozence a kojence, mění v průběhu prvních dnů, během dne i během jednoho kojení.

První mléko je mlezivo (kolostrum), které je imunitně velmi vydatné, obsahuje téměř dvakrát více bílkovin než pozdější mléko, které se objevuje asi ve 3. týdnu.

Složení mateřského mléka

Kojení

• Délku a četnost kojení přizpůsobte potřebám dítěte.
• Plně kojené dítě není nutné do 6.měsíce vůbec přikrmovat.
• Od 4. dne dítě pročurá 6-8 plen za den – je to známka dostatečného množství tekutin.
• Během kojení dodržujte zásady správné výživy.
• Kojit můžete i v době nemoci, ale léky konzultujte s lékařem.

Umělá výživa

Denní množství vypitého mléka se pohybuje od 150 do 180 ml na 1 kg hmotnosti dítěte.

Počáteční mléka

Energetická hodnota počátečních mlék je 60-75 kcal/100 ml. Obsahují dostatek vhodných bílkovin, mléčný cukr, tuky včetně kyseliny linolové a alfa-linolenové pro vývoj nervového centrálního systému i dostatek vitaminů a minerálních látek.

Počáteční mléko pro novorozence je označováno číslem 1 nebo start. Mléka se zvýšeným sytivým účinkem jsou označována jako forte. Na trhu existují počáteční mléka:

• mléka s obsahem bílkoviny kravského mléka s výhradním zastoupením cukru laktózy
• mléka s přídavkem dalšího cukru
• mléka s bílkovinou sóji (vhodná pro vegetariánský způsob stravování nebo některá onemocnění)
• hypoalergenní mléka (preventivní přípravky pro děti ohrožené alergií)
• hypoantigenní mléka (léčebná u alergií na bílkovinu kravského mléka)
• zahuštěná mléka (pro děti, které ublinkávají, mají hustší konzistenci)
• mléka bezlaktózová (dietní mléko pro děti s vrozenou poruchou trávení laktózy)

Pokračovací mléka

Jsou určena pro děti od ukončeného 4. měsíce do 36. měsíce. Nejsou vhodná pro výlučně mléčné období, počítá se u nich s nemléčnými příkrmy. Neobsahují lepek a jsou obohacována železem, jódem, zinkem a vitaminy A, D, C, E. Jsou označována číslem 2 a jejich energetická hodnota je 60-80 kcal/100 ml.

Děti 6 a více měsíců

Ve druhém půlroce života je dítě mnohem šikovnější a obratnější, umí sedět s oporou, rostou mu první zoubky, rádo do všeho kouše. Dostalo se do období, kdy je schopné přejít na smíšenou stravu. U kojeného dítěte to znamená postupné odstavování.

Pro kojené dítě je během prvních šesti měsíců mateřské mléko nejlepší stravou a příkrmy nemusíme nijak uspěchat. U dítěte uměle živeného se přechází na pokračovací mléko, a tedy i na nemléčné příkrmy od ukončeného 4. až 5. měsíce.

Důležité zásady

• Příkrmy podáváme zásadně lžičkou, ideální je měkká plastová s neostrými okraji.
• Nemléčným příkrmem kryjeme požadavek energetický, nikoliv bílkovinný, dodáváme především vlákninu a vitaminy.
• Energetický obsah by neměl překročit 100 kcal na 100 g pokrmu.
• Příkrm nepřislazujeme ani nesolíme. Vyhýbáme se umělým konzervačním prostředkům, sladidlům, kečupu a hořčici.
• Příkrmy zavádíme postupně, tak, že během 2-3 týdnů nahradíme celou jednu mléčnou dávku zelenino-masovým příkrmem. Během dalšího měsíce nahradíme další mléčnou dávku ovocným příkrmem nebo obilnou kaší.
• Množství vypitého mléka by nemělo klesnou pod 500 ml za den.

Co může dítě jíst

	Začínáme jednodruhovým ovocným nebo zeleninovým pyré (jablko, mrkev, banán, brokolice aj.). Jeden druh podáváme 3-4 dny k rozpoznání případné nesnášenlivosti na určité potraviny.
	V průběhu jednoho měsíce můžeme začít s vícedruhovými příkrmy, do zeleninových přidáme maso. Vařeného, jemně nakrájeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku, od 7. měsíce až 35 g.
	Do ukončeného 6. až 7. měsíce nedáváme dítěti lepek (některé kaše, pšeničné výrobky, ovesné vločky, rohlíky, piškoty apod.), 1x týdně může dostat vaječný žloutek – například formou zeleninové polévky se žloutkem. Pozor na vaječný bílek, pro dítě do 1 roku není vhodný.
	Od 7.-8. měsíce přidáme mléčný příkrm, nejlépe bílý přírodní jogurt. Vyzkoušejte kombinaci s čerstvým ovocným pyré. Kravské mléko a mléčné výrobky jako tvaroh, lipánky, smetánky apod. nejsou pro vysoký obsah bílkovin vhodné pro děti do 1 roku.
	Od 9.-10. měsíce připravujeme příkrm hrubší konzistence, aby se dítě naučilo žvýkat, použijeme nahrubo nasekané těstoviny.
	Od 10.-12. měsíce se strava dítěte postupně blíží stravě batolecí. Dítě se zapojuje do stolování v rodinném kruhu.

Batolata 1-3 roky

V tomto věku objevují děti jídlo dospělých, berou si z nás příklad. Proto by i náš jídelníček měl odpovídat zásadám zdravé výživy. Typické je rovněž období vzdoru, takže z jedlíka kojence se může vyklubat vzteklý a vybíravý strávník. Růst je také pomalejší ve srovnání s předchozím obdobím, takže i chuť k jídlu se snižuje. Navíc se jídlo pro dítě stává nezajímavou činností, která zdržuje od objevování nových věcí.

Rozložení jídla

Jídelníček musí být pestrý

musí obsahovat hodně zeleniny a ovoce a méně sladkých jídel, hlavně večer. Pro dítě do dvou let není nutné omezovat konzumaci tuků. Jejich příjem by se neměl snižovat pod 30-35 % celkové denní energie, postupně by se však mělo omezovat živočišné tuky ve prospěch rostlinných. Od 2 let by podíl tuků neměl přesahovat 30 % přijaté energie.

• Denní přísun masa by měl být asi 30-35 g, maso může být nahrazeno 1 vejcem nebo 4-5 lžícemi vařených luštěnin.
• Celkový přísun vlákniny do 2 let by měl být 5 g denně, u starších dětí počítáme počet gramů dle vzorce věk + 5.
• Dodržujeme pitný režim dítěte.
• Množství vypitého mléka by nemělo být menší než 500 ml, do 2 let nepodáváme mléko se sníženým obsahem tuků. Denní dávka vápníku u dosahuje u dětí 800 mg – 1 l mléka obsahuje asi 1 200 mg vápníku.
• Do jídelníčku zařazujeme další mléčné výrobky: jogurty, čerstvé sýry, kysané nápoje.
• Chléb a celozrnné pečivo zařazujte častěji než bílé pečivo.
• Vyhýbejte se tučným pokrmům, smaženým věcem, uzeninám, kořeněným a slaným jídlům, sladkým limonádám. A taky fast foodům.

Předškolní děti

V tomto období mezi 4.-6. rokem pokračuje další pozvolný růst organismu. Dítě vyroste až o 9 cm do 110-115 cm a přibere až 9 kg na 20-22 kg. Intenzivní pohybová aktivita podporuje rozvoj svalů na úkor tělesného tuku. U pětiletého dítěte tvoří svaly přibližně 35 % hmotnosti (u batolete 25 %) a tuk 15 % (u batolete 20 %). Potřeba energie se u těchto dětí pohybuje kolem 6-7 000 kJ denně.

Stavování probíhá ve většině případů v mateřské škole a jen málo můžeme denní jídelníček ovlivnit. Přesto bychom měli vědět:

• Vzhledem k menší kapacitě žaludku má být jídlo rozděleno na menší a častější porce: 3 hlavní jídla a 2-3 svačinky. Dopolední a odpolední svačina představuje každá asi 10 % celkové denní energetické dávky.
• Nutný je správný pitný režim, dítě by mělo vypít alespoň 1 l tekutin denně.
• Polévka je důležitá: přispívá k dostatečnému příjmu tekutin, připraví žaludek pro příjem dalšího jídla, podporuje vylučování trávicích šťáv, významný je obsah živin. Přesto menším dětem nenutíme velké množství polévky, pokud si na další chody teprve zvykají.
• Nejvhodnější úpravou pro děti je bezesporu vaření, pak dušení, pečení a zapékání. Nejméně vhodné je grilování a smažení, protože se do jídla dostává hodně přepalovaných tuků a dalších nezdravých látek.

Pomazánky stokrát jinak

Univerzální využití mají u těchto dětí pomazánky, kde můžeme kombinovat nejrůznější druhy surovin. Do žaludků dětí vpravíme i jídlo, které by jinak zcela odmítly. Pomazánky použijeme k přípravě svačin, ale i večeří nebo snídaní. Jako základ se používá tuk, kde volíme raději rostlinnou variantu

Důležitá je i forma, v jaké pomazánku naservírujeme. Vybíráme zajímavé podkladové pečivo různých tvarů a barev, v obchodě je výběr dostatečně široký. pro celkový dojem barevně ozdobíme zelenou (bylinky, paprika), červenou (rajče, mrkev, ředkvička), žlutou nebo bílou (ovoce, zelí, sýr, jogurt). Připravené kousky musí lákat k zakousnutí.

Školáci

Dítě u snídaně ještě spí, svačí v bufetu a domů nosí netknutou svačinu? Právě u této skupiny dětí jde především o snídaně a svačiny, které je v našich silách ovlivnit. Důležité jsou proto stravovací zvyklosti celé rodiny, protože pokud nesnídáme nebo si nanejvýš dáme černou kávu, těžko můžeme po školákovi chtít, aby snědl krajích chleba, jogurt a vypil džus nebo čaj.

Snídaně má ve stravování (nejen) dětí důležité místo. Dodává energii do nového dne a měla by tvořit 25 % denního energetického příjmu. U svačin není řešením kapesné na něco z bufetu, děti si vždy vyberou raději něco nezdravého. Dejte si tu práci a připravte pro dítě svačinku z ingrediencí, které má rádo a na co je zvyklé.

Upřednostňujeme tmavé pečivo nebo chléb. Pečivo potíráme připravenou pomazánkou a obložíme zeleninou. Ke svačince přibalíme ovoce nebo ovocný salát. I čerstvá zelenina může být osvěžující svačinkou.

Připraveno ve spolupráci s dětskou lékařkou MUDr. Lenkou Kejvalovou